nevěř nikomu
pod třicet...
vyhledávání
»
home
« Zpět

Pavla Kubečková a Tomáš Hrubý: Patnáct let se tu neobjevil žádný velký mladý talent







Mladí filmoví producenti Tomáš Hrubý a Pavla Kubečková teď nemají moc času. Ve své produkční společnosti nutprodukce pilují několik projektů najednou, od adaptace knihy Gottland Mariusze Szczygiela, až po krimiseriál pro HBO Pustina. Právě s HBO slavili v uplynulém roce úspěchy s minisérií Hořící keř, která získala 11 cen Český lev a šest sošek na Cenách české filmové kritiky. Hořící keř, který stále rezonuje v médiích, je pro ně však už minulostí.

 

Na stěně v kanceláři máte rozepsané peripetie jednotlivých postav ve dvou epizodách seriálu. Co z toho ve výsledku bude?


Pavla: Se scenáristou Štěpánem Hulíkem, který napsal scénář k Hořícímu keři, teď vymýšlíme nový kriminální seriál pro HBO. Jmenuje se to Pustina a bude to mít osm dílů. Dostali jsme se do fáze, kdy sháníme režiséra a už to trvá moc dlouho. Jsme vyčerpaní.

 

Tomáš: Blíží se termín, kdy bychom už chtěli dělat casting. Je tam spousta neherců, takže to bude náročné. A už potřebujeme vědět, kdo natočí první díly. Ale nemůžeme se pořád na nikom shodnout.

 

Chybí tu dobří režiséři?

 

Pavla: Je to dost neuvěřitelné, ale myslím si, že se tady za posledních 15 neobjevil žádný velký mladý talent. A kdyby se nějaký talent objevil a na FAMU se přihlásil, tak ho pravděpodobně nevezmou, nebo ho otráví. U režisérů na FAMU i já vnímám jako problém také už samotný výběr uchazečů. Dalším problémem je, že se dlouho nepodporovala spolupráce mezi katedrou režie a katedrou scenáristiky, režiséři jsou vedení k tomu, aby si scénáře psali sami a tvořili čistě autorské filmy, a to podle mě není správně. Režisérů, kteří jsou si schopní sami napsat dobrý scénář je málo. Taky se neučí řemeslo, pracovat s žánry. Takže pak vlastně všichni točí jen autorské filmy o sobě, což když ti je 20 a nemáš nic moc "odžité", jsou pak často plytké filmy o tom, jak tě nechce holka, a nevíš, co se svým životem. A tyhle filmy fakt moc nikoho nezajímají.

 

Tomáš: Není prostě možné, aby pětimilionové Dánsko mělo desetkrát tolik světových jmen v kinematografii, než máme my.

 

Jsou v Česku aspoň peníze na filmy, když už nejsou talenty?


Pavla: Není to výrazně horší než jinde. A už mě nebaví, jak si furt někdo stěžuje, že tu nejsou peníze a chtěl by, aby ve státním fondu byla miliarda a natočilo se 50 filmů, který nestojí za nic, nikdo je nechce vidět, nikoho nezajímají a jen se v nich utápějí peníze.

 

Tomáš: Loni třeba vznikl film Nepravděpodobná romance, který měl rozpočet dvanáct milionů korun, což je málo na celovečerní film, ale pořád je to dvanáct milionů. Do kina na to přišlo 500 lidí. Když si vydělíš tato dvě čísla, dojdeš k tomu, že jeden lístek dotuješ 20 tisíci korunami.

 

Jak jste začali spolupracovat vy dva?


Tomáš: To bylo asi někdy ve třeťáku, kdy se za nás dělal Famufest. Ten jsme dělali dohromady a tam jsme si poprvé vyzkoušeli spolupráci. Bylo jasné, že to funguje. Pak už byl jenom krůček od toho si založit firmu. Bylo nám jasné, že nechceme do žádné instituce. Pája už podávala v době Famufestu svůj první grant na film. Já jsem začal dělat svůj magisterský projekt, Gottland, který jsem taky potřeboval zaštítit.

 

Je těžké založit firmu?


Pavla: Není tak komplikované tu firmu založit. Půjčíš si 200 tisíc korun, uděláš pár administrativních úkonů a je založeno. To je to nejmenší. Daleko těžší je to pak rozjet. To vyžaduje poměrně velké množství energie a je třeba se na to soustředit.

 

Tomáš: Je to tak, sídlili jsme u Páji v obýváku a až s Hořícím keřem se ukázalo, že by bylo vhodný mít kancelář. Klasická garážová firma.

 

Pavla: Sídlo firmy je mimochodem pořád u mě v obýváku.

Komentáře k článku
Pokud chcete komentovat článek, přihlašte se:  
Líbí se vám tento článek ?
Související články
18.11.2010