nevěř nikomu
pod třicet...
vyhledávání
»
home
« Zpět

Oliver Klíčník: Trochu jsme se opili a založili vlastní značku







Neznám ve svém okolí moc lidí, kteří by byli podobně „rozjetí“ jako on. Oliveru Klíčníkovi je dvacet dva let, studuje vysokou školu a již dva roky dělá nervovou soustavu oděvní značce Baba desing, kterou před dvěma lety založil se svou kamarádkou.

 

 

Že dobrý nápad může přijít kdykoliv a z jakékoliv hlavy, dokazuje historka, kterou mi na úvod našeho setkání Oliver vyprávěl: „Jednoho večera jsme se prostě s mojí kamarádkou Veronikou Babkovovou trošku přiopili a došli k závěru, že by nebylo špatný mít vlastní značku.“

 

Podobná jednoduchost a spontánnost se skrývá i za názvem společnosti – Baba. „Verče všichni na gymplu říkali Bábo, tak nám Baba přišla dobrá. Pak jsme k tomu dodali to „design“, což je dneska hrozně cool slovíčko. Nicméně jsme postupem času přišli na to, že to zase tak obrovsky cool není a v nejbližší budoucnosti se přejmenujeme na Baba Empire. Sice je to „empire“ trošku namyšlený, jenže když budeš mít na mikině napsáno design, tak je to takový nijaký, kdežto empire už zní i vypadá daleko líp.“

 

Pokud byste očekávali, že Oliver bude oblečený podle poslední módy a z tašky mu vyčuhují módní magazíny, budete nejspíš zklamaní. Nějaký speciální vztah k módě před založením Baby podle svých slov rozhodně neměl: „Spíš mě fascinovalo, že oděvní firmy jsou schopné svým zákazníkům vnutit do hlavy, že jejich produkty jsou to nejlepší a fascinoval mě marketing, který je s tím spojený. Hrozně mě baví okolo našeho projektu vytvářet tu auru,“ vysvětluje Oliver, mimochodem oblečený do námořnického trička.

 

Spíš než módní časopisy čte ty motorkářské, protože to je jeho vášeň. Na svém facebookovém profilu nedávno napsal, že dokončil práce na své milované Hondě, kterou si sám šroubek po šroubku postavil. „Motorka je pro mě velmi důležitá, jelikož moje psychické rozpoložení se z velké části odvíjí od toho, jestli na jaře vyjedu nebo nevyjedu, takže teď nedávno když jsem měl motorku rozebranou doslova na šroubek, tak jsem byl dost nervózní, protože jsem se bál, že už to snad nikdy nesložím dohromady. Ale nakonec se mi to podařilo,“ vypráví s úsměvem.

 

Baba design je živoucím důkazem, že za málo peněz může být hodně muziky. Jako počáteční investice na rozběhnutí projektu totiž Oliverovi posloužilo našetřených čtyřicet tisíc. Žádná velká suma, když uvážíme, že dala vzniknout projektu, který spokojeně funguje třetím rokem. Potvrzují to tři zrealizované vlastní kolekce, několik „dealershipů“ a hlavně obrat okolo tři čtvrtě milionu korun.

 

V podnikání možná více než jinde platí, že je úspěšná cesta lemována úskalími. Těch už zažil Oliver s Babou velmi mnoho. Počínaje papírováním při zakládání firmy a konče hledáním kvalitních látek na výrobu produktů.„Největším problémem na začátku bylo sehnat kvalitní dodavatele, což se nám postupem času podařilo. A v těch dalších krocích jsme na to šli pragmaticky. Můj základní požadavek byl udělat si jméno na něčem, co už funguje,“ vysvětluje Oliver. "Takhle jsme přišli na tričko Lord Voldemort, které bylo absolutní bestseller. Lord Voldemort se totiž sice prodává v Londýně na každém rohu, jako tady matrjošky, ale v Česku to neprodával nikdo.“

 

Při našem povídání přišla řeč i na komunismus a na následky, které u nás zanechal. „Hrozně komický je, jak my pořád říkáme, že už jsme vyspělí, a podobný kecy, ale tady není s prominutím vůbec nic. Tady je ještě pořád komunismus. Se zahraničím se to nedá srovnávat,“ říká Oliver a dodává, že například v Británii, Americe či Německu je oděvní trh značně bohatší a pro spotřebitele zajímavější. „Mě prostě hrozně vytáčí, jak se všichni oblíkají hrozně stejně. A je to tím, že lidé nemají alternativu výběru.“

 

Základ úspěchu vidí Oliver v postupném pokořování menších cílů, které vás dovedou k těm velkým. Jedním z nich má být například plánovaná expanze společnosti na trh v Polsku. „Dlouhodobý cíle jsou fajn, ale oni nikdy nevyjdou,“ říká Oliver. „Je to stejné jako se studiem vysoké školy. Taky se rovnou nepřipravuješ na státnice, ale jdeš postupně zkoušku od zkoušky. Podle mě je klíčové si tvořit krátkodobější cíle.“

 

Jedním z jeho cílů je dostudovat na 1. lékařské fakultě UK, byť vzhledem k vytížení v Babě to asi není jednoduché: „Marně si namlouvám, že to stíhám, a zatím mi to celkem úspěšně prochází. Samozřejmě, že jednou z priorit je vzdělání, které je hodně důležité, ale to, co mě žene dopředu, je touha tvořit něco hmatatelného.“

 

Celou dobu co jsme si povídali, jsem přemýšlel, co je tak asi Oliverův motor, který ho žene dopředu. On sám říká, že je to touha „nebýt jen další dvacetiletej týpek, kterých je tisíce, jen se opíjejí v hospodě a nic nedělají."

Komentáře k článku
Pokud chcete komentovat článek, přihlašte se:  
Líbí se vám tento článek ?
Související články
18.11.2010