nevěř nikomu
pod třicet...
vyhledávání
»
home
« Zpět

Lukáš Pilka: Vedu si své osobní píchačky







Před dvanácti lety si dnes již sedmadvacetiletý Lukáš Pilka s kamarádem z gymnázia založil společnost Blueghost.cz, jejíž hlavní doménou je tvorba e-shopů, firemních prezentací, slevových webů a individuálních webových aplikací. Z malého kutlochu se dostali do velkých skleněných prostor s blikajícími světýlky.

 


Kdy tě poprvé napadlo, že bys chtěl podnikat?


Mě to ani nenapadlo, nějak to vyplynulo. Bylo to mnohem zábavnější než chodit někam na brigádu a vydělalo se pár tisícovek. Když jsem skončil gympl, šel jsem studovat Design a multimédia do Liberce, kde jsem strávil asi dva semestry. Najednou se nám začalo ozývat hodně lidí, kteří se doslechli, že jsme dva studenti, co umí dělat webovky i e-shopy. Všechno to probíhalo postupně a spontánně. Nikdy nepřišlo osudové rozhodnutí ve smyslu „pojďme začít podnikat“. Největší zlom asi přišel, když jsem se rozhodl vrátit se z Liberce zpátky do Prahy, kde jsme si s kolegou pronajali onu pověstnou garáž, takový kutloch asi o dvaceti metrech čtverečních.

 

Jaké prostory máte teď?


Nyní jsme v Dejvicích u Kulaťáku, kde už máme větší prostory. Velký openspace a zasedačku, je to celé skleněné a bliká tam hodně světýlek. Pracuje nás asi patnáct. Původně jsme začínali v Břevnově, kde to později bylo zoufale malé, přestože jsme si pronajali vedlejší místnosti. Museli jsme jít za lidmi, kteří u nás potenciálně mohou pracovat. Práce profesionálních programátorů je strašně drahá, proto se nám osvědčilo brát part-timisty. Studenti, kteří jsou ve třeťáku nebo čtvrťáku na Fakultě informatiky ČVUT a mají rozvrh dvacet hodin týdně a dalších pětadvacet hodin jsou schopní pracovat u nás. Záměrně jsme šli do Dejvic, aby to k nám do kanceláře měli z přednáškové místnosti pět minut. Mohou tak reálně tři hodiny být na přednášce, pak přeběhnout k nám, pracovat čtyři hodiny a jít třeba na další přednášku.

 

Lukáš Pilka

 

Jste dva společníci, parťáci. Nevytváří to konfliktní situace?


Vytvářelo až do okamžiku, kdy jsme si vytvořili své pole působnosti. Vždycky byl problém, když jsme oba měli řešit tu samou věc, protože jsme na to každý šli trochu jinak a potom se hádali. Takže nyní, kdy ž je nějaká agenda, domluvíme se, jestli si to vezmu na starost já nebo Pavel. Takhle spolupráce funguje výborně. Taktéž je nepopíratelnou výhodou, že Pavel je programátor a analytik, hodně suchý pragmatik, zatímco já jsem ten, který řeší vývoj nebo kreativitu počínaje grafikou, novými produkty až k designovému inženýrství.

 

Plánuješ v této práci pokračovat nebo chceš dělat něco jiného?


Asi před rokem jsem se tímto tématem hodně zabýval. Myslím, že jsem se dostal do pozice, se kterou jsem velice spokojený. Mou zálibou je výtvarné umění, proto jsem velmi rád, že mohu tuto práci s uměním propojit.

 

Dokážeš být přísný šéf?


My jsme takoví hodně tabulkoví. Já jsem zjistil, že při jednání se zaměstnanci je nutné nastavit pravidla, podle kterých budou hodnoceni. Například programátor dostane nějaké úkoly, na které má přidělený konkrétní čas. Pokud místo 20 hodin nad ním stráví 25 hodin, tak se potom ptám proč. Buď mi vysvětlí, že to projekťák špatně nakalkuloval nebo si s něčím nevěděl rady, nebo mi to nevysvětlí a já se pak vztekám, proč mi to nevysvětlil.

 

Vztekáš se třeba jako Zdeněk Pohlreich v Ano, šéfe!?


Mám lepší nástroje. Nemusím se vztekat. Prostě řeknu, že prémie budou jen 20 %. Podle mě je to mnohem efektivnější než někomu nadávat.

 

Nestává se ti občas, že bys záviděl svým zaměstnancům? Neříkáš si, že bys byl radši, kdybys seděl v kanceláři a někdo jiný sháněl zakázky a ručil ti za tvůj příjem po standardně odvedené práci?


(Dlouze přemýšlí) Ne… Dřív jsem byl v situaci, kdy jsem řešil obchod, který mě zoufale nebavil a někdo jiný třeba maloval grafiku nebo pracoval na vývoji, to mě fakt štvalo. Ještě když jsem viděl, budu neskromný, že to dělal dvakrát hůř, než bych to zvládl já. Ale musím říct, že poslední rok nebo dva pracuji na pozici, která mi vyhovuje. Vymýšlení služeb spojené s jejich marketingem, propagací, komunikací, zavádění metodik, jak se ta služba poskytuje. Je to hodně inspirativní a rozdílná práce. Šáhneš si fakt na všechno. Od designu po sepisování dokumentací, koordinování týmu a post-studium nových technologií a všeho dohromady. To je práce, která mě baví. Takže teď jsem v postavení, kdy nezávidím.

 

Nezávidíš ani to, že zaměstnanec po skončení pracovní doby odejde a na práci už nemyslí, zatímco podnikatel často svou práci nedostane z hlavy po celý den? Nebo dokážeš také jen tak hodit práci za hlavu?


Nezvládám to. Nejde přepínat mozek. To je hrozný problém. Stává se mi to v kontrastu se školou i obráceně. Sedím na přednášce a přemýšlím, co jsem včera večer nechal rozdělané v práci, a naopak. Někdy to jde a někdy ne. Možná že to neklidné psychické prostředí je potom zároveň stimulační proto, abys pak dostával nápady. Slyšel jsem definici nápadu, že je to propojení dvou myšlenek, dvou názorů nebo myšlenek z jiných prostorů.

 

Lidé si často myslí, že podnikání je hrozně cool práce, protože se dá do práce přijít třeba ve dvě odpoledne a kdykoliv odejít. Máš přehled o tom, kolik hodin odpracuješ?


Vím to přesně. Vedu si své osobní píchačky. Pohybuji se kolem 130 nebo 140 hodin, což je méně než plný úvazek. Je to dané tím, že jsem začal dělat školu, která zabere třeba 30 % času. Dost často bývá, že když se člověk dostane do takového stadia, tak jede v jednom tématu na kost. Dělal jsem to dříve taky, ale teď mi to vyhovuje víc a myslím, že je to efektivnější.

 

V čem jsi největší profesionál?


Kdybych měl vyzvednout sám sebe… Šéf společnosti je holka pro všechno. Musíš rozumět všemu. My to s mým společníkem Pavlem máme rozdělené napůl. Když chápeš jednotlivá odvětví, pomáhá ti to posouvat firmu a mít nápady. Přednost není v tom, že bych něco uměl nejlíp, ale všechno umím tak, abych mohl práci posouvat.

Komentáře k článku
Pokud chcete komentovat článek, přihlašte se:  
Líbí se vám tento článek ?
Související články
18.11.2010